Humor je koření života

Humor je koření života a smích léčí. Dnešní přecitlivělost k humoru, jeho označovaní za dobrý a zlý, je podlé a směšné. Humor může být špatný, může i někoho urazit. Jenže ta urážka je opravdu individuální. Nemusí se mi každý vtip líbit, ale vyžadovat, aby byl humor citlivý a dokonce zakazovat humor, je směšné. To dělají jen podlé režimy a lidé, kteří se berou vážně a nemají smysl pro humor.

Poslední dobou jsme zažili dva příběhy nekorektních vtipů. Možná blbých. A to je tak všechno. Byl to fórek Aleše Hámy na Slavíku směrem k pánům Vítkovi a Sidovskému a vtip Karla Šípa, kde mi chvíli trvalo, než jsem ho našel a zasmál se mu.

Proč? Protože mediální scéna řešila jen to, že takové vtipy uráží a do společnosti nepatří. Prostě místo toho, aby to s úsměvem a hlavně klidem přešli, tak to pitvají. A zároveň se tím zesměšňují. Být součástí společnosti, kde se nesmí říct nekorektní vtip, aby někoho neurazil, nechci. 

Naše společnost je nemocná, protože se z ní vytrácí humor, protože jsme přišli o to koření života, které vyvolává úsměv, co léčí. Ona to tak úplně pravda není, protože humor je naším národním obranným prostředkem. Jenže neplatí to jen o starší generaci? Kolik příslušníků těch mladších generací chápe ironii, sarkasmus a vůbec má smysl pro humor?

Jsou v menšině nebo jen nejsou vidět? Jasně, mají jiné příležitosti a starosti, žijí jinak, více je ovlivňují technologie, ale pro to nechápou vtip a ironii, nejsou schopni se na to povznést a ihned upadají do deprese? 

A takhle si tu žijeme, nepoužíváme humor k tomu, abychom se uvolnili, zasmáli, ale aby jedna strana zesměšnila a urazila tu druhou. Jistě, může to tak být, ale většinou vtip a humor nemá obecně záměr urážet, ale dělat si srandu a rozesmát.